Jaký je můj příběh?

Obyčejný a přesto jedinečný! Od malička jsem byla pro kamarády vrbou, které se svěřovali. Nacházeli ve mně člověka, kterému můžou důvěřovat a který vycítí, co právě potřebují. Někdy to bylo pochopení, někdy kritický pohled. Občas chtěli poradit s řešením a jindy jen hledali někoho, kdo si bez soudů vyslechne jejich problémy.

Časem jsem objevila psychologii a začala víc vnímat lidskou jedinečnost. Fascinovala mě komunikace ve všech jejích formách. Studovala jsem angličtinu, francouzštinu a nakonec jsem zakotvila v komunikaci a lingvistice. Během studia na univerzitě jsem objevila personalistiku, neboli HR. Tehdy to pro mě byl obor, ve kterém se sešly moje zájmy - lidská rozdílnost, komunikace, řešení problémů, potřeba pomáhat (tehdy v hodně naivní podobě). 

Dostala jsem skvělou příležitost pomoci založit HR oddělení v menší IT firmě. Bez praktických znalostí, bez zkušeností, zato s velmi naivní představou o tom, co ta práce obnáší, obrovskou motivací a nadšením. 

Zkusila jsem si i práci v personální agentuře, díky čemuž jsem si začala více uvědomovat, že HR není jen o pomoci druhým a boji za práva zaměstnanců. Objevila jsem businessovou stránku, která (ať to zní jakkoliv cynicky) do personalistiky neodmyslitelně patří. Navíc jsem měla možnost vést technické vzdělávání konzultantů a researcherů v IT oblasti a to je skvělá zkušenost.

Při další příležitosti jsem zjistila, že mám pomáhat zakládat a budovat HR oddělení v menších firmách. Ve firmách, které prochází změnou - růst, dozrávání zaměstnanců, potřeba stabilizace/ukotvení apod. Mám ráda strukturu, organizaci a uklízení. A proto mě přesně tyto firmy a týmy přitahují - a já je. Za 6+ let jsem nasbírala zkušenosti z nejrůznějších zákoutí HR. Od nastavování high-level procesů, řešení nepříjemných situací, přes podklady pro mzdy a pohovory až po vystřihování přání a kupování zmrzliny. 

Dlouho jsem snila o tom stát se koučem. Svůj první výcvik jsem ale zahájila až na podzim 2019. Jednak takový koučovací výcvik není nejlevnější záležitost, ale důležitější, než mít našetřeno, je být připraven mentálně. Dospět, dozrát a poznat sám sebe. A za to musím poděkovat startupovému prostředí, ve kterém jsem se pohybovala a které mě posunulo profesně i osobně. V lednu 2020 jsem ukončila svůj první akreditovaný výcvik a vydala jsem se na cestu transformací. 

Zatím to byla zajímavá cesta, kterou jsem chtěla sdílet, a tak jsem se zapojila jako mentor do programů pro Femme Palette a #suHR komunitu. Rozdávám rozumy, předávám zkušenosti, varovně zdvihám prst a do toho mám své milované koučování. Co víc si přát? 

A co jsem se na své cestě naučila? Že je to vlastně všechno strašně jednoduché, ale to neznamená, že je to vždycky snadné. A pokud na něco nestačíme sami, tak to vůbec nevadí, protože nikdo z nás není dokonalý. Každý umí něco a není žádná ostuda říct si o pomoc. Spíš naopak. 

Takže pokud cítíte, že byste se s něčí pomocí mohli posunout, požádejte o pomoc. Můžu to být já, Váš kolega/Vaše kolegyně, partner/ka nebo někdo úplně jiný, komu budete důvěřovat. Rozhodnutí je Vaše, stejně jako Váš příběh. Tak si napište vlastní bestseller. 

Jana ❤️